Použitelnost iPadu: První výsledky testování uživatelů

Analýza Jakoba Nielsena ohledně použitelnosti tabletu Apple nebyla příliš příznivá. Podle ní jsou aplikace iPadu nekonzistentní a neumožňují objevování funkcí a často dochází k chybám díky tomu, že uživatel náhodně vytvoří gesto. Přehnaně silná vazba na asociace s papírem a podivné interakce stylů působí další problémy s použitelností. Zajímavé jsou také jeho postřehy s vazbami mezi aplikacemi iPadu a Webem. Podívejme se co však říká dále:

Obsah

• První studie
• Ztřeštěné rozhraní
• Nekonzistentní návrh chování
• Zničující asociace s papírem
• Card Sharks vs. Holy Scrollers
• Směrem k lepší použitelnosti iPadu

"Vypadá jako obrovský iPhone," je první věc kterou říkají uživatelé při testu iPadu. Druhá poznámka? "To je ale těžké." Z pohledu návrhu uživatelského rozhraní by uživatelské rozhraní iPadu nemělo být zvětšenou verzí rozhraní iPhone telefonu.

A vskutku, jeden ze závěru naší studie je, že záložky v dolní části stránky fungují mnohem hůře na iPadu než na iPhone. Na malém telefonu, uživatelé pravděpodobněji zaznamenají malé ikony v dolní části stránky, i když je jejich pozornost soustředěna na prostřední část stránky. Ale iPad má mnohem větší obrazovku, což znamená že uživatel věnuje svůj pohled mnohem dále od těchto tlačítko a ty pak ignoruje (a zapomíná).

Dalším rozdílem mezi iPadem a iPhone je, že webové stránky obvykle nepracují dobře na velkém tabletu. Podle studie použitelnosti iPhone telefonu, uživatelé silně preferují využívání aplikací s webovými službami. Je prostě mnohem bolestnější používat většinu webových stránek na malých obrazovkách. (Ačkoliv optimalizované stránky pro mobilní telefony trochu snížily dopad tohoto problému, stejně se používají hůře než aplikace.)

Větší obrazovka iPadu nabízí již rozumné využití webových stránek. Samozřejmě je zde stále problém s "tlustým palcem", problémem, který sdílí všechny dotykové obrazovky, což komplikuje uživatelům spolehlivě stisknout malé odkazy. iPad je asymetrický u čtení a dotyku, text dostatečně velký pro čtení je příliš malý pro dotyk. Díky tomu doporučujeme velké dotykové plochy pro jakoukoliv stránku, která doufá že přivolá mnoho iPad uživatelů.

Většina webových stránek nabízí bohaté a přeplácané rozhraní v porovnání se sparťanským a regulovaným prostředí iPadu; když iPad aplikace najednou přepne uživatele na Web, změna může být nepříjemná.

Před více než deseti lety, když jsme se ptali uživatelů na jejich první dojmy z (desktopových) web stránek, nejčastější slovo, které jsme slyšeli bylo "busy" (zaneprázdněné, pomalé). Oproti tomu, první dojem, který zanechala většina iPad aplikací byl "beautiful" (nádherný). Změna vnímání uživatelů je zcela jistě vítaná, zejména u zařízení, které aspiruje více k počítači pro volný čas než pro obchodní počítač. Stále by však krása neměla přijít na úkor používaní aplikaci při vytváření hodnot pro uživatele ze svých funkcí a obsahu.

První studie

První studie iPad aplikací a obsahu byla dokončena pár týdnů po té co Apple začal iPad prodávat. Testovalo se 7 uživatelů - všichni měli alespoň 3 měsíce zkušeností s iPhone - ale pouze jeden byl "zkušený" uživatel iPadu. (Tento uživatel měl pouze týdenní zkušenost - mnohem méně, než zpravidla vyžadujeme pro účast v takové studii)

Pochopitelně zpráva z těchto průzkumů je pouze předběžná, nicméně přesto ji publikujeme, protože je iPad platforma natolik odlišná, že se očekává velký vývoj aplikací během příštích měsíců. Bylo by škoda, pokud by tyto aplikace byly navrženy bez výhod vhledů do použitelnosti, i přes mezery v našich znalostech.

Testovaly se následující aplikace a webové stránky:

• ABC player
• Alice in Wonderland Lite
• AP News
• Art Authority
• BBC News
• Bloomberg
• craigsphone (Craigslist)
• eBay (both app and website)
• The Elements (physics courseware)
• Endless.com
• Epicurious
• ESPN Score Center
• ESPN.com
• Gap
• Gilt
• GQ magazine
• GWR Lite (Guinness World Records)
• iBook
• IMDb (Internet Movie Database)
• iverse Comics
• Kayak (kayak.com)
• Marvel Comics
• MLB.com (Major League Baseball)
• Nike.com
• Now Playing
• NPR (National Public Radio)
• The New York Times Editors' Choice
• Popular Science
• Time Magazine
• USA Today
• virginamerica.com
• whitehouse.gov
• Wolfram Alpha
• Yahoo! Entertainment

Ztřeštěné rozhraní

První výsledky testování iPad aplikací přinesly vzpomínky na webový design z roku 1993, když Mosaic poprvé zavedl obrázkové mapy, které umožnily, aby jakákoliv část jakéhokoliv obrázku se stala prvkem uživatelského rozhraní. Výsledkem bylo, že grafici zdivočeli: cokoliv se mohlo nakreslit se stalo uživatelským rozhraním, ať již to dávalo smysl či nikoliv.

Totéž se nyní děje s iPad aplikacemi: na cokoliv můžete ukázat a dotknout se se může stát uživatelským rozhraním zařízení. Neexistuje žádný standard ani žádné očekávání.

Co je však horší, není zde žádné vnímání toho, jak různé prvky obrazovky odpovídají na dotyk. Běžným stylem bývá to, že ploché obrázky, které vyplní obrazovku, jsou jako by vyleptané. Není zde žádný světelný model nebo pseudo-rozměr, která by indikoval zvednuté nebo zapadlé vizuální prvky, které mohou být aktivovány.

Na rozdíl od dlouho dodržovaných prvků grafického rozhraní pro desktopové uživatele, který diktuje, že tlačítka vypadají zvednutá (a tedy stisknutelná), zatímco jezdci a další interaktivní prvky jsou vizuálně odlišné.

Tradiční oddělení grafického rozhraní mezi "stát a církev" - tedy mezi obsahem a funkcemi či příkazy - se přenesla na moderní design Webu. Obrazové mapy z roku 1993 již dávno zmizely ze všech stránek, které doufají, že budou na Internetu dělat skutečný obchod.

Vyleptaná obrazovka iPadu vypadá z estetického hlediska dobře. Žádné vizuální rozptylování nebo divná tlačítka. Cenou za tuto krásu je znovuobjevení problému použitelnosti, který tady nebyl od poloviny 90tých let: Uživatelé neví na co mají klepnout (tapnout).

Za posledních 15 let výzkumů použitelnosti webových stránek, bylo hlavním problémem uživatelů, že uživatelé nevěděli kam mají jít nebo jakou možnost mají zvolit - nebo nevěděli, že taková možnost skutečně existuje. S uživatelským rozhraním iPadu jsme se dostali zpět k základům.

Nekonzistentní návrh chování

Aby byl problém ještě bolestivější, když si již uživatelé naučí, jak pracuje jedna aplikace, uživatel nemůže přenést své znalosti z jedné aplikace na další. Každá aplikace má kompletně jiné uživatelské rozhraní pro stejné funkce.

V různých aplikací, tapnutí (klepnutí) na obrázek může mí následujících 5 výsledků:

• Nestane se nic
• Zvětší se obrázek
• Odkáže se na stránku s dalšími podrobnostmi o této položce
• Zobrazí se další obrázek na místě toho původního
• Zobrazí se sada navigačních možností

Poslední variantu zvolilo USA Today. Klepnutím na logo novin se zobrazí navigační lišta se seznamem různých sekcí. To je pravděpodobně nejneočekávanější prvek rozhraní, které jsme testovali a neobjevil jej žádný uživatel.

Podobně, pro pokračování čtení když se dostanete na konec stránky, můžete potřebovat 3 různá gesta:

• Scrolling Down (Posun dolů) uvnitř textového pole, zatímco zůstáváte na stejné stránce (aby toto gesto fungovalo,musíte se nejdříve dotknout textového pole. Bohužel textové pole není označeno na obrazovce, takže musíte hádat, že se v textu lze přesunout)
• Swiping left (Švihutí vlevo) pokud si chcete přečíst další článek místo toho, aby jste pokračovali v současném článku. (Gesto nefunguje, pokud se pohybujete v reklamní oblasti aplikace New York Times)
• Swiping up (Švihnutí nahoru)

Uživatelské rozhraní iPadu trpí třemi hrozbami, které způsobují výrazné matení uživatelů:

• Malá možnost objevování: Uživatelské rozhraní je většinou skryto za estetickou stránkou designu bez možnosti si všimnout nastavení
• Malá možnost zapamatovatelnosti: Gesta jsou pomíjivá a obtížně zapamatovatelná, pokud nejsou využívána konzistentně mezi aplikacemi. Větší spoléhání na generické příkazy by mohlo.
• Neplánovaná aktivace: To se stává, když se uživatel omylem dotkne věcí nebo udělá neplánovaně gesto, které spustí funkci.

Když zkombinujete tyto tři problémy dohromady, výsledkem je, že uživatel neví co se stalo nebo jak má zopakovat příslušnou akci, aby dostal stejný výsledek. Ještě horší je, že uživatelé neví, jak vrátit předchozí stav, protože neexistuje konzistentní operace Undo (Vrátit změny), podobně jako je u prohlížeče funguje tlačítko Zpět.

Zničující asociace s papírem

"Nalistování" dalšího článku je odvozeno od asociace s papírem v mnoha aplikacích s obsahem. Ve skutečnosti tato metafora je tak silná, že nemůžete ani klepnout na titulek obsahu, aby jste se dostali do příslušné kapitoly. iPad nenabízí žádnou domovskou stránku, i když by ji uživatelé při našem testování přivítali. (Také často chtěli hledání, které se většinou neposkytovalo).

V elektronických médiích má lineární koncept "další článek" jen velmi malý smysl. Lidé si budou raději vybírat sami, kam půjdou dále tím, že si vyberou z nabídky.

Strategickým problémem pro design uživatelského rozhraní iPadu je, zda bude kladen důraz na uživatele či na autoritu autora. Častou první chybou bývá přílišné omezení. Využití Webu dává lidem pochopení svobody a kontroly a neradi se pak vrací zpět k lineárním zkušenostem.

Publicisté doufají, že uživatelé si lépe vychutnají obsah, pokud je každá publikace v samostatném prostředí. Podobně doufají, že má vyšší hodnotu, když uživatel stráví více času s méně publikacemi než méně času s velkým množstvím stránek, které mají k dispozici na Webu.

Pomocí Webu na desktopu uživatelé mohou navštívit 100 webů týdně, ale zobrazují si pouze 1-3 stránky z nich (Například při úloze kdy B2B uživatelé navštívili 15 webů strávili na jedné stránce přibližně 29 vteřin). Většina stránek byla navštívena pouze jednou, protože se na ni uživatel dostal během hledání nebo z odkazu z jiné stránky či vzkazu ze sociální sítě. Bez skutečných vazeb se zákazníkem, obsahové weby nemají hodnotu a 90 % peněz vytvářených uživateli z online provozu přichází z vyhledávačů.

Současný návrh aplikací iPadu se zaměřuje na vytváření většího množství přístupů v naději, že inspirují hlubší vztah k informačnímu zdroji. To je odklon od zkušeností, které máme z Webu, kde je právě rozdílnost silou a kde žádná stránka nedoufá, že získá celou pozornost uživatele jen pro sebe. Častý pohyb uživatelů mezi stránkami pak způsobil, že jsou si jednotlivé styly stránek podobné a že vytvářejí design, který mohou uživatelé používat bez učení (nebo dokonce bez dlouhého hledání). iPad může být jiný, pokud lidé skončí s pár aplikacemi a zůstanou u nich.

Card Sharks vs. Holy Scrollers

Průkopník uživatelského rozhraní Jef Raskin, použil termín card sharks vs holy scrollers, aby rozlišil dva základní, ale zcela odlišné modely hypertextu:

- Cards (Karty) jsou prezentovány ve stejně velkém prezentačním formátu. Můžete umístit vaši informaci do tohoto dvourozměrného prostoru kamkoliv vaše srdce prahne (což dovoluje nádherný layout), ale nemůžete jej zvětšit. Uživatelé musí přeskočit na další kartu, pokud potřebují více informací, které se nevešly na samostatnou kartu. HyperCard je typickým příkladem tohoto modelu.

- Scrolls (Svitky) poskytují prostor pro tolik informací, kolik potřebujete, protože se prezentační plocha může libovolně rozšiřovat. Uživatelé musí méně přeskakovat mezi stránkami, ale za cenu méně zajímavého designu, protože grafik nemůže ovládat to, co uživatel zrovna vidí.

Web je dnes typickým zástupcem svitku: uživatelé tráví významnou část na stránce tím, že se přesouvají v jeho obsahu, aby si zobrazili informace na docela dlouhých stránkách. Dokonce i mobilní aplikace často spoléhají na takové posouvání, aby mohly prezentovat více textu na malých obrazovkách.

Na druhou stranu, karty dominují všem návrhům aplikací pro iPad. Tu a tam je trochu posouvání, ale většina aplikací se snaží zachovat pevný design okolo hezké obrazovky.

Neexistuje reálný důvod, proč by nemohly existovat oba modely: karty na iPadu a svitky na desktopu (telefony jsou někde mezi). Je však také možné, že uvidíme nějaké přibližování chování, pokud se interakce s Webem stane natolik dominantní, že ji budou uživatelé iPadu vyžadovat.

Směrem k lepší použitelnosti iPadu

Dokonce i tato omezená úvodní studie poskytují základní náměty pro návrhy iPad aplikací:

• Přidat další rozměr interaktivním oblastem a lépe je definovat, aby se zvýšila možnost, že uživatel na funkci přijde sám, vlastními silami.
• Aby se dosáhlo výše zmíněno cíle, bude nutné se oprostit od současného skleněného/leptaného designu. Další generace aplikací pro iPad, která nebude tak plochá, možná trochu ztratí na atraktivitě, ale designéři mohou udělat prvky GUI subtilnější. než ty tvrdé vizuální prvky používané u GUI Macintoshe a Windows.
• Opustit myšlenku, že podivnost aplikace přináší přidanou hodnotu - Je lépe, pokud se budou používat konzistentní techniky práce s aplikací, které umožní uživateli, aby se zaměřil na obsah místo na to, jak to má udělat.
• Podpora pro standardní navigaci - včetně funkce Zpět, hledání, klikatelných titulků a domovské stránky pro většinu aplikací.

Ačkoliv naše plná zpráva zahrnuje další podrobné rady, pochopitelně nebyl dosud vyroben kompletní seznam designových doporučení.

Jedna velká otázka však zůstane nezodpovězena ještě minimálně rok, dokud neuvidíme. jak se iPad vyvine: Jak se budou uživatelé iPadu chovat k mobilním zdrojům na webu? Ustálí se na několika zdrojích nebo budou intenzivně hledat mezi mnoha zdroji a každému budou věnovat jen omezenou pozornost?

Je možné, že uživatelé budou používat web na desktopu pro cílené aktivity, jako výzkum a řešení problémů či přímých úloh jako nakupování nebo spravování investic. iPad pak budou používat ve svém volném čase, jako by se seznámili s novinkami (ať již to znamená zkutečné novinky nebo jen aktualizace sociální sítě) či u zábavy. To dosud nevíme. Tato odpověď pak určí, jakým směrem se má pohybovat uživatelské rozhraní iPadu z jeho dosud neurčitého stylu.

Celá 93 stránková studie je k dispozici na domovských stránkách Jakoba Nielsena.

Myslím, že to je hodně zajímavá práce, nejen pro to, že Jakob Nielsen je specialista na uživatelské rozhraní, který se tomuto tématu věnuje řadu let.

Překlad byl zveřejněn s laskavým svolením Jakoba Nielsena a o pro jeho další publikování je nutný jeho souhlas (to se týká i tohoto překladu). Překlad samotný je psán v CC licenci, jak je uvedeno v zápatí stránky (tzn. nemusíte žádat mne, stačí požádat pana Nielsena, a uvést odkaz na tuto  a samozřejmě jeho stránky).