Daniel Eran Dilger na stránkách Apple Insideru publikoval zajímavý článek o tom, proč je partnerství Apple s Intelem důležité pro budoucnost Light Peaku. Připadl mi na tolik zajímavý, že jsem se rozhodl ho zde publikovat celý:
I přesto, že Apple investoval do vývoje vlastních ARM mikročipů na místo použití Atom procesorů Intel, Apple se rozhodl spojit se s Intelem kvůli adopci nové Light Peak specifikace pro optické kabely. Pohled na historii portů ukazuje, proč se k tomuto kroku rozhodl.
Apple a Intel se potkávali velmi zřídka ve svých počátcích. V 80tých letech Apple používal čip od MOS a Motoroly, zatímco Intel poskytoval procesory pro IBM PC. V 90tých letech Apple pracoval s Acornem na vývoji mobilního ARM procesoru pro svůj Newton a pak s IBM a Motorovou na Power PC, moderní nové architektuře zaměřené primárně jako náhrada Intel x86 PC.
Kromě tajného projektu Star Trek, krátké spolupráci zkoumající myšlenku portování klasického Mac OS na Intel v letech 1992 – 1993, Apple sotva přišel Intelu na oči. Pak se věci změnily.
Koncem 90tých let, Intel selhal při pokusu pozvednout 64-bitové Itanium, aby vrazil do slepé uličky s Pentiem 4, které bylo velmi horké a dosahovalo jen velmi malého zvýšení výkonu. Mezitím PowerPC bylo úspěšné pouze mimo trh s osobními počítači, díky čemuž partneři vyrábějící čipy ztratili zájem o další vývoj čipu pro Apple.
Apple potřeboval silného partnera, který by byl schopen použít svou sílu na trhu místo něj a Intel vypadal velmi lákavě. Díky technologii, kterou Apple získal akvizicí NeXTu v roce 1997, Apple mohl spustit Mac OS platformu na prakticky jakékoliv architektuře a stále podporovat existující aplikace třetích stran za cenu relativně malých změn. Apple a Intel byli připraveni se na sebe podívat v úplně jiném světle.
Funguje to i nadále?
Pro běžného pozorovatele, náhlý vztah mezi Apple a Intelem v roce 2005 (a následující rychlá svatba mezi Mac OS X s Intelovskými x86 Core procesory v přechodu, který začal v roce 2006) ztratil něco ze své původní energie. Kromě Intelovských Maců a Apple TV, Apple stále využívá ARM procesory v iPodech, iPhone a AirPort base station. To jsou špatné zprávy pro Intelovskou nízkoenergetickou platformu Atom, u které Intel doufal, že ji Apple podpoří místo ARM procesorů.
Zdroje které znají plány Apple, říkají že Apple se rozhodl proti Atomu ve prospěch ARM procesoru ve svých mobilních zařízení díky lepšímu power managementu a vyspělosti ARM architektury oproti Atom čipům Intelu. Místo aby čekal než Atom dohoní ARM, Apple investoval do ARM procesoru, aby zajistil silnou platformu pro svůj budoucí hardware.
V dubnu 2008 Apple koupil PA Semi se záměrem vytvořit nový mobilní čip pro řadu iPhone i iPod. Tato koupě dostala pod křídla Apple velmi oceňované odborníky na návrh čipů, včetně zakladatele PA Semi – Dana Dobberpuhla, který navrhoval procesor Alfa a velmi efektivní mobilní procesor StrongArm.
Je trochu ironií, že Intel koupil StrongARM od DECu v roce 1998, přejmenoval jej na Xscale, investoval do něj fantastické sumy aby pak celou divizi prodal s velkou ztrátou Marvellu v roce 2006, těsně před tím než Apple začal signalizovat svůj záměr pustit se do vývoje chytrých telefonů a dalších sofistikovaných mobilních zařízení jako iPod touch. (Zcela náhodou, Apple zrušil Newtona postaveného na StrongARM procesoru v roce 1998, kdy Intel vyrazil na trh s mobilními procesory)
Apple si pohrává s trhem
Posílen akvizicí PA Semi, Apple také obnovil smlouvy s ARM. Během roku 2008 Apple Insider podával zprávy a pak potvrdil, že Apple má „záhadné licence“ které uvolnili cestu k použití PowerVR grafických technologií Imagination Technologies, populárního doplňku ARM CPU jader v „systému na čipu“ určeném pro mobilní zařízení.
Apple také najal různé experty na čipy, včetně klíčového vývojáře POWER architektury, Marka Papermastera. Bob Drebin, který dříve pracoval jako šéf technologie u AMD a toto jaro Raja Koduriho, který nahradil Drebinovo místo u AMD po jeho odchodu.
Vypadá to, že Apple se snaží o nezávislost na Intelu, což je obrat od rozhodnutí z roku 2005, kdy Apple zlikvidoval svůj vlastní vývojářský tým a předelegoval návrh čipů k Intelu. Kromě vlastní práci na mobilních čipech, Apple se spojil s NVIDII a zmigroval Macy od Intelovských čipsetů k NVIDII 9400M. Volba který zvýšila napětí mezi Intelem a NVIDIÍ kvůli spojení NVIDIA čipsetů z budoucí generací Intelovských procesorů.
Ve stejném čase, krátce po zakoupení PA Semi, Steve Jobs říká Wall Street Journalu „Máme velmi dobré vztahy s Intelem, očekáváme že budou pokračovat navždy“ a pokračoval, „Jsme s ním velmi spokojeni.“
Fatální přitažlivost Intelu
Zájem Apple udržet otevřené partnerství s Intelem bylo zdrojem frustrace a závisti tvůrce čipů. Minulý podzim, Shane Wall a Pankaj Kedia udělali posléze poznámku o iPhone a jeho ARM CPU na IDF.
„Jestliže chcete plnohodnotný Internet, musíte používat Intelovskou architekturu,“ Wall říkal zúčastněným vývojářům. Říkal že „iPhone selhává“ když dostane za úlohu běhat „s jakoukoliv aplikací, která vyžaduje velký výkon.“
„Nedostatek iPhone není způsoben Apple,“ dodal Kedia. „nedostatky iPhone jsou díky ARM.“. Ostatní výrobci řešili stejný problém jako Kedia, dodávali že chytré telefony nejsou příliš chytrý, protože používají ARM.
Komentář byl posléze omluvně opraven Anandem Chandrasekherem, starším vice prezidentem Intelu a generálním manažerem ultramobilních produktů, který „přiznal že nízkoenergetický procesor Atom se nemůže rovnat ARM procesorům v jeho charakteristikách životnosti baterie v telefonech. Proto Intel nemůže být konkurenceschopný na tom ultra nízkém energetickém segmentu – prostě tam dosud nejsme. Za druhé, nabídka iPhone je extrémně inovativní produkt, který umožňuje nové a zajímavé příležitosti. Prohlášení v Thajsku byly nepatřičné a představitelé společnosti Intel neměli komentovat specifický zákaznický design.“
Tento rok na IDF CEO Paul Otellini mluvil o budoucnosti mobilních zařízení postavených na architektuře ATOM v horizontu roku 2011, jakoby iPhone v roce 2007 nikdy neexistoval a prezentoval futuristické zařízení které vypadalo jako zjednodušený iPhone s Atom čipem a běžícím na systému Moblin, Linuxové distribuce, kterou Intel začal protlačovat v roce 2007.
Toto léto, Intel zaplatil překvapivých 884 miliónů dolarů za společnost Wind River System, společnost která prodává VXWorks (proprietární operační systém pro přenosná zařízení, který pracuje jako na x86 tak na ARM architektuře) a Wind River Linux distribuci (nejznámější tím, že měla být operačním systémem pro opuštěný Palm Foleo).
Intel nyní vlastní tři operační systém pro Atom, ale je zcela jasné že touží po tom, aby byl iPhone OS na platformě Atom. Pokusy Intel popularizovat Atom čipy bez pomoci Apple vypadají jako násilný pokus o vstup do mobilního trhu. Jednoho dne bude mít Apple možná důvod přehodnotit své plány.
Intel následuje Apple do světa po PC
Na rozdíl od generického PC trhu, chytré telefony a mobilní zařízení nejsou svázané s Intelovskou x86 architekturou. Velká většina používá ARM, včetně Palmu, Androidu, Symbianu, Windows Mobile, BlackBerry OS a iPhone a iPodů. Tyto zařízení také nemají žádný důvod běhat na x86 procesorech, na rozdíl od netbooků používajících desktopovou verzi Windows, který je svázán s x86 platformou.
Otellini opakoval další myšlenku Steva Jobse prezentovanou v roce 2007, kdy Apple Computer oznámil, že se z něj stane jen Apple, Inc. Otelliniho verze byla „Intel bude využívat obrovských příležitostí jako možnosti přesunout se z osobních počítačů do společnosti která poskytuje počítačový výkon.“ Jestliže Intel si přeje být špičkou v IT, musí se rozšířit z PC také směrem k mobilním zařízením, proto je velmi zainteresován v Atom platformě.
Intel se ani nepokouší o Windows Mobile, ví že má velmi malé šance se Symbianem a tak jediným vhodným kandidátem na spolupráci je zařízení od Apple. Naštěstí Intel má něco, co Apple velmi zajímá a co může Apple poskytnout další důvod pro převzetí Atom čipů v budoucnosti.
Apple, Intel a rozhraní
To co Intel má a Apple postrádá je schopnost rozšířit nové schéma kabeláže a snížení jeho výrobních nákladů jako důsledek rozšíření standardu. V 80tých letch Apple ignoroval PC svět a jeho specifikace portů 3. třídy. Zatímco PC se dodávalo s RS-232 sériovými porty a Centronics paralelními porty pro tisk a pomalé disketové mechaniky, Apple dodával s Macy vylepšeným RS-422 sériovým portem, který byl zpětně kompatibilní a nabízel možnost síťování AppleTalk/LocalTalk.
Na druhou stranu, Apple adoptoval výkonný SCSI interface pro pevné disky, tiskárny a skenery, něco co bylo přílišným luxusem pro běžné PC. To následně drželo SCSI a jeho čipy relativně drahé na výrobu.
Apple Desktop Bus Steva Wozniaka byl implementován v roce 1986 a umožňoval připojení více vstupních zařízení a sériových periferií od klávesnice a myši, přes tablety až po čtečky čárkového kódu a video kamery. Ačkoliv kromě Apple jej občas používal SUN a NeXT, ADB se nikdy nedostalo na generické PC, které používalo dva PS/2 konektory, jeden pro myš a jeden pro klávesnici. To pomohlo udržet ADB periferie relativně drahé.
Když Apple vyvinul FireWire jako velmi rychlý kabelový systém, který by mohl vyhovět nárokům budoucích video kamer a nahradit SCSI jednoduchým kabelem, také byl velmi pomalu přijat výrobci PC. Intel přišel s vlastní USB specifikací , která pomalu nahradila periferie odpovídající ADB jako RS-232, Centronics paralel a PS/2 konektory na PC. Zatímco na PC nezískal příliš mnoho pozornosti, po té co jej začal využívat Apple (za současného zahození ADB a sériových portů u Maca), nastartoval se trh pro pomalé USB zařízení.
Intel upgradoval USB standard na 2.0 a dostal se téměř na rychlost FireWire (bez mnoha funkcí, které FireWire poskytoval). To efektivně zabilo jakýkoliv velký trh pro FireWire kromě těch minoritních a následně udržely FireWire na relativně vysoké cenové hladině.
Silnější spolu
Svými vlastními silami Apple i Intel měli jen omezený úspěch v protlačení nových standardů pro široký trh, společně však mohou být velmi dobří partneři. Intel funguje jako majitel základny, drží ceny nízko díky masové produkci, zatímco Apple protlačuje nové technologie do průmyslu, který má odpor ke změnám.
Věci však vždy nejdou podle plánu. V roce 2005 Aple a Intel pracovali s dalšími partnery na náhradě VGA a DVI video portů, které by soutěžili s HDMI standardem přicházejícím z domácích kin. Nová specifikace nazvaná Unified Display Interface byla zamýšlena jako varianta HDMI pro použití v počítačových aplikacích.
Místo toho výrobci PC jako Dell, HP a Lenovo začal přijímat standard DisplayPort. Když si všimli, že jejich hlavní zákazníci se začali slučovat okolo DisplayPortu, Intel odstoupil od UDI a začal podporovat DisplayPort. Apple naskočil na vlak s DisplayPortem minulý rok s unibody MacBooky.
S Light Peakem, Apple a Intel investují do velkého projektu, aby přišli s unifikovanou specifikací velmi rychlého systému, který zůstane zpětně kompatibilní se současnými protokoly, zvýší však úroveň technologie a dostane se na dobrou cenu pro masový trh.Aby Light Peak fungoval, je třeba aby Apple i Intel využili svých potenciálů. Pokud uspějí, bude z toho mít prospěch celé průmyslové odvětví a vyřeší to mnoho současných problémů.
Překrývání portů
Mnoho specifikací portů se překrývá s jinými, takže je činí nadbytečnými pro běžné uživatele. Například s USB a FireWire na každém Macovi, Apple ignoroval eSATA, způsob jak připojit externí SATA disky přímo k počítači. Dokonce USB a FireWire se překrývají natolik, že není praktické je využívat oba v některých aplikacích: Apple také upustil od FireWire v iPodu, když se USB 2.0 stalo natolik populární a levné, že FireWire byl luxusem. Apple se také pokusil upustit FireWire v levných MacBoocích, ale po stížnostech uživatelů změnil názor.
V některých případech, více protokolů lze kombinovat do jednoho portu. Například pomocí DVI portů můžete obsluhovat analogové VGA displeje. Apple také kombinoval analogové audio jacky v MacBooku s mini-Toslink digitálními optickými porty a vytvořil tak hybridní jack, který pracuje s oběma druhy kabelů. iPod dock konektor kombinuje komponentní a kompozitní video signály, audio, USB a jednoduché sériové signály do jednoho portu. Apple také spojil DVI, USB a napájení do jednoho portu nazvaného Apple Display Connector u Cinema Displejů. Společnost také vyvinula specifikaci podporující FireWire signály pomocí RJ-45 konektoru, používaného pro Ethernet, ačkoliv se nikdy nezačal prodávat v Macích.
S Light Peak, Apple požádal Intel o vývoj jednoho datového portu, který může dodávat více, vysokorychlostních toků dat schopných přenést prakticky jakýkoliv typ signálu: síťové protokoly jako Ethernet a Fibre Channel, standardní audio a video signály jako S/PDIF, HDMI a DisplayPort a sériový interface jako FireWire, USB a eSATA. Pomocí optických signálů, Light Peak může dosáhnout velmi rychlých přenosů dat v relativně dlouhých kabelech, které mohou být velmi tenké. Měděné kabely mají problém s úbytkem signálu, elektromagnetickou interferencí a tak dále.
Light Peak nabízí kapacitu pro upgrade současných signálních protokolů pro práci přes rychlý interface optických kabelů za cenu sníženou díky masové produkci. Dále díky typům signálů přístupných přes jeden optický port, notebooky a menší mobilní zařízení mohou překrýt současnou omezenou a různorodou kapacitu portu jedním, který doručí jakákoliv data extrémně velkou rychlostí. To dovolí laptopům připojit monitor jedním tenkým kabelem a monitoru nabízet standardní jacky jako USB a Ethernet. V současnosti Applovské displeje potřebují zastrčit do monitoru DisplayPort/DVI a USB což v důsledku znamená větší, komplexnější a drahé kabely.
V týmu s Intelem, Apple může získat levný konektor pro své budoucí systémy, jehož výrobní náklady se rozloží na celý průmysl, Intel získá partnera, který je připraven protlačit a rychle vypustit nový standard. Pokud se mu podaří vyvinut nízkoenergetickou mobilní verzi Light Peaku, Intel může zůstat v mobilním průmyslu a jednoho dne udělat na Apple dojem svými plány s Atomem. Jestli Atom dostihne a předstihne setrvačnost průmyslu za ARM, ještě uvidíme.
Odkazy z novinek:
