Ačkoliv Apple tvrdí, že Snow Leopard (Mac OS X 10.6) je plně 64-bitový systém, z release notes vyplývá že na vašem počítači po upgradu na 10.6 nemusí běžet vše v 64-bitovém režimu. V článku se podívám na to co s tím a jestli je to pro běžného uživatele problém.
V release notes připojené do posledního buildu Mac OS X 10.6 je uvedená tabulka, ve které Macy startují s 64bitovým kernel a ovladači ve kterém ne. Podle této tabulky pouze Xservery startují 64bitový kernel standardně, všechny ostatní Macy schopné běhat s Mac OS X 10.6 budou startovat s 32bitovým kernelem a ovladači.
Počítače Mac Pro (Modely MacPro3,1 a MacPro4,1), MacBook Pro 15/17(modely MacBookPro4,1), iMacy(iMac8,1 a iMac9,1),Unibody MacBooky Pro 15,17 startují všechny standardně s 32bitovým kernelem, zatímco Xservery od roku 2008 startují v 64bitovém režimu.
Pokud je váš počítač na seznamu, můžete přinutit Mac OS X 10.6 aby startoval do 64bitového kernelu tím, že zmáčknete při startu klávesy 6 a 4. Můžete také použít NVRAM nebo com.apple.Boot.plist soubor pro trvalou změnu startování do 64bitového režimu. Podržením kláves 3 a 2 obdobně přepnete startování Snow Leoparda do 32bitového módu.
Seznam může vypadat trochu strašidelně, ale technicky je velmi jednoduchý. Pouze stroje s 64bitovým EFI jsou schopny nastartovat 64bitový kernel a jeho extenze. To je uměle implementované omezení od Apple, protože i 32bitové EFI je schopno nastartovat 64bitový kernel.
To jestli máte nebo nemáte 64bitové EFI zjistíte příkazem:
ioreg -l -p IODeviceTree | grep firmware-abi
Výstup bude EFI32 (v případě 32bitového EFI) a EFI64 (v případě 64bitového EFI). Aby to však Apple udělal komplikovanější, například původní Mac Pro (jehož prodej skončil v 8. ledna 2008), nemůže nastartovat 64btový kernel a ovladače.
Takže i když máte 64bitový procesor, Apple vám nemusí umožnit jej zcela využít. Nicméně hackintosh komunita přišla s netkas pcefiv10.1 bootloaderem, který může dovolil nastartovat 64bitový Snow Leopard na 32bitových EFI Macích.
Ale abychom uvedli problematiku na správnou míru, 32bitový kernel nemusí být pro uživatele až zase takový problém. Apple mluví o Snow Leopardovi jako 64-bitovém, protože má možnost běhat plně v 64bitovém režimu a téměř každá aplikace ve Snow Leopardovi je schopna pracovat v 64bitovém módu. Pro systém jsou dva důvody proč je to dobré:
- 64-bitové adresování je důležité pro aplikace, které potřebují přistupovat k více než 4GB paměti
- V určitých případech dochází ke zrychlení v případě používání 64bitového adresování. Intelovské procesory v Macích mají matematické rutiny, které fungují efektivněji v 64bitovém režimu, takže jsou schopny provádět úlohy v méně krocích. To znamená, že určité matematické operace budou pod Sněžným Leopardem rychlejší (při použití 64bitové aplikace). Další zrychlení pochází z rychlejších 64-bitových registrů.
Procesor Intel Core 2 Duo nebo Intel Xeon jsou plně 64-bitové a Snow Leopard spustí aplikace v 64bitovém režimu ať již je kernel 64-bitový nebo 32-bitový. Ve skutečnosti jedinou výhodou startu do 64-bitového kernelu bude využívání více než 32 GB RAM, což díky hardwarovým omezením žádný Mac není dosud schopen.
Aplikace pod Snow Leopardem mají přístup k 16 exabytům virtuálního adresového prostoru, i když budou běhat pod 32-bitovým kernelem. Výsledkem je pak velmi malý rozdíl mezi 64-bitovým a 32-bitovým kernelm v současné řadě Maců. Což neznamená, že se to v budoucnu nemůže změnit. Ale lze předpokládat, že pokud tady ta potřeba bude, nové Macy budou startovat standardně v 64bitovém režimu.
