Finder

Foto: Gandalf

Finder je jako domovská základna vašeho Maca. Je reprezentován modrou ikonou s usmívajícím se obličejem, což je jedna z prvních věcí, které uvidíte po startu vašeho Maca. Finder dovoluje organizaci a přístup prakticky ke všemu ve vašem počítači, včetně aplikací, souborů, složek, disků či sdílených disků na síti. Můžete vidět také bohaté náhledy obsahu vašich souborů. Finder dnes využívá plnou výhodu všech pokročilých technologií Mac OS X - jako podporu 64-bit, Grand Central Dispatch - takže velmi rychle odpovídá na vaše požadavky.

Finder udržuje pohled na souborový systém s využitím metafor s vazbou na kancelářské prostředí (Amiga používala vazbu na dílnu). To znamená, že soubory a složky jsou reprezentovány příslušnými ikonami, disky jsou zobrazené na ploše a máte zde i na ploše koš (který se u Mac OS X přesunul do Docku). Soubory se pak mažou přenesením do koše a vybráním položky "Vysypat koš" z nabídky Finderu.

Historie

Finder 1.0 až 4.1

První verze Finderu používala MFS (Macintosh File System), který obsahoval prázdnou složku v horní úrovni každého disku. Nová čistá složka byla vytvořena, pokud byla originální přejmenována a použita. Složky nebylo možné zanořovat do sebe. Složky udržoval pouze Finder a nebyly uložené v souborovém systému. Díky tomu, žádné dva soubory stejného jména nebylo možné uložit na disk; složky zcela chyběly v aplikačních dialozích "otevřít" (místo toho zde byly pouze seznamy souborů). Informace o složkách byly vždy smazány po přestavění plochy, kdy se všechny soubory dostaly na kořenovou úroveň disku.

Finder poskytoval složku "Koše": jediný způsob jak smazat soubor bylo přesunout jej do koše a pak koš vyprázdnit. Nicméně i složka koše byla jen iluzí a neprojevovala se na disku. Seznam souborů v koši se udržoval pouze v paměti. Finder před svým ukončením vyprázdnil koš, dokonce i před ukončením aplikacím. Pokud pád aplikace zabránil procesu, položka se dostala pryč z koše do svého původního místa.

Originální Finder způsoboval také prvním uživatelům frustraci díky pomalému kopírování souborů, což mohlo vést k přehazování množství disk na jednodisketovém Macintoshi. To bylo díky chybě ve Finderu, protože Finder zapomínal vyčistit paměť před kopírováním. Mnoho z těchto problémů lze také přičíst malému množství paměti dostupné pro Macintosh 128K, Apple se pokusil opravit problém Finderem 1.1g v květnu 1984.

Na prvních verzích Finderu pracoval kromě Bruce Horna, také Steve Capps. Vývoj Finderu pod Bobem Bellevillem nebyl žádné peříčko, jak o tom svědčí historka z folklore.org.

Finder 4.x

Až Finder 4.1 v dubnu 1985 skutečně vylepšil rychlost Finderu a přidal nové funkce, včetně možnosti přidávat nové složky, vypínat počítač příkazem Shut Down z nabídky a umožnil přístup k MiniFinderu. MiniFinder byl zjednodušené rozhraní, které bylo využíváno aplikací a dokumenty a umožňovalo jejich rychlejší spouštění. Finder 4.x byl podporován Systémem 1.x až 2.0.

Finder 5.x

Apple nahradil MFS souborovým systémem HFS v září 1985, jako součást Finderu 5.0, který byl vypuštěn současně s prvním pevným diskem Apple. Vnořené složky již nebyly iluzí, ale opravdovým obrazem organizace dat na disku. Finder 5.0 přidal také některé kosmetické změny k systémovým ikonám. Finder 5.1 byl zaváděn 800K oboustranných disků, dvojnásobek předchozí diskové kapacity. Finder 5.4 přidával podporu pro systémová práva v lednu 1987, jako součást AppleShare. Finder 5.x byl podporován systémem System 2.1 až 4.1.

Finder 6.x

První verze Finderu se vypínaly, kdykoliv se spouštěl jiný program, díky jednoúlohovému systému Mac OS. První verze systému, která umožňovala kooperativní multitasking byla verze Systému 5.x a Finder 6.0, MultiFinder zde pak dovoloval kooperativní multitasking. MultiFinder byl aktivován na ovládacím panelu, jehož nastavení znamenalo restart systému. Systém 6.0 přišel s Finder 6.1.x, který měl již vylepšenou verzi MultiFinderu. Od Systému 6, Finder vždy kopíruje verzi Systému, což způsobuje zmatky u jednotlivých verzí Finderu.

Asi nejdůležitějších novinkou této verze Finderu je podpora 1,44 MB disketových mechanik. Jen pro připomenutí, dřívější 800 KB mechaniky používaly jednovrstvé diskety, se kterými byla tato SuperDrive (jak ji Apple označoval) mechanika kompatibilní. Připomíná vám to něco? No mělo by, tak totiž Apple dnes označuje DVD mechaniky, které umí vypalovat CD,DVD a dnes i dvouvrstvé DVD. Disketám o kapacitě 1,44 MB dnes již také prakticky odzvonilo.

Finder 7.0 až 9.2

Když v roce 1991 Apple vypustil Systém 7, velmi výrazně jej přepsal. Jako všechny komponenty operačního systému, také Finder dostal nový kabát a byl kompletně přepsán jazykem C++. MultiFinder byl již vždy aktivní, okna podbarvená a seznamy bylo možné rozbalit "trojúhelníčky", které dovolily uživateli jít v souborové struktuře bez otevření dalších oken. Ikona koše získala vylepšený vzhled a barevné funkce Systému 6 (na barevných Macích), které dovolili uživateli přidat souborům barvu, byly rozšířeny o možnost uživatele nastavit visačku. Tyto visačky měli uživatelem definovanou barvu a jméno. Vyhledávání ve Finderu umožňovalo hledat soubory i podle visaček. Koš již měl reálnou složku, takže při restartu nebyl vysypáván.

Finder získal také novou funkci, umožňující vytvářet zástupce, kteří reprezentovaly soubor/složku z jiných míst. Od Systému 7 příkaz Put Away, který umožňoval přesouvat soubory na původní místo nyní také sloužil jako alternativa pro vysunutí disket a CD-ROM. Lišil se od běžného vysouvání tím, že ponechával šedivou ikonu na pracovní ploše. Původně to bylo míněno pro kopírování disků na jednodiskovém stroji, ale kapacita disků rychle rostla a tato funkce nakonec nebyla zapotřebí. Ačkoliv v systému samotném byly provedeny obrovské úpravy, Finder až do uvedení Mac OS 8 v roce 1997 příliš nezměnil.

Finder 8.x

Finder 8.0 byl první verzí Finderu s více vlákny. Poprvé bylo možné kopírovat soubory nebo vymazávat koš bez toho, aniž byla zablokovaná práce ve Finderu. Tedy alespoň teoreticky. Prakticky to však bylo tak, že ještě před Finderem 8, zde byly nástroje třetích stran (CopyDoubler), které umožňovaly kopírování bez zablokování Finderu. I v případě, že jste mohli využívat Finder při kopírování, vám to nemuselo pomoci. Kopírování na diskety bylo pomalé a počítač reagoval velmi trhaně při intenzivním kopírování. Do Finderu 8 se dostaly některé prvky, které byly plánované do sytému Copland. Alespoň ty, které se daly relativně jednoduše implementovat.

Za zmínku stojí, že Finder 8.1, který přišel na začátku roku 1998, přidal podporu pro souborový systém HFS+, se kterým se dosud setkáváme i v Mac OS X.

Finder 9.x

Když Apple v říjnu 1999 představuje operační systém Mac OS 9, Finder získává podporu pro práci s více uživateli, Software Update a podporu Carbon aplikací. Mimo jiné Finder 9 začíná podporvat soubory větší než 2GB, kódování, Keychains, sdílení USB tiskáren, vypalování CD a další. Poslední aktualizace se Finder dočkal v prosinci 2001. Od ledna 2003 pak již nebylo možné používat klasický Mac OS a tedy i Finder 9 jako operační systém, ale byl možný pouze v classic režimu Mac OS X. Podpora tohoto režimu byla zrušena s Mac OS X 10.5 (Leopardem) v roce 2007.

Finder pod Mac OS X

Finder v systémech Mac OS X má jen velmi málo společného s původním Finderem v klasickém Mac OS. Ačkoliv je označován jako Finder 10.0 ve skutečnosti je to spíše přepsaný NeXSTEP manažer, do kterého Apple zapracoval některé prvky Finderu z Mac OS X. Díky obrovské odlišnosti od původního Finderu byl přijat velmi špatně a teprve až v systému Mac OS X 10.2 začal být brán na milost. Nejdříve to byla Carbon aplikace psaná v PowerPlant frameworku, teprove mnohem později byla přepsána pomocí frameworků Mac OS X.

Finder 10.2

Verze Finderu z Mac OS X 10.2 znovu zavedla samootevírající se složky (spring-loaded folders), ale nefungovaly stejným způsobem jako u Finderu 8.0. Zaváděla také možnost prohlížet a stahovat data z FTP serveru tak, že to vypadalo jako by jste pracovali s lokálními soubory, avšak neumožňovala upload.

Stejně jako u Finder 1.0, Mac OS X Finder pokračoval v prezentaci souborového systému jako iluzi. Například z Unixového shellu byly jména soubory zobrazované v POSIX stylu i když souborový systém byl HFS. Unixové soubory nemohou obsahovat znak "/" (protože ten je používán pro oddělování adresářů), zatímco uživatelé Macintoshe z historických důvody byli schopni používat znak "/", ale nebyli schopni používat ve jménech souborů znak ":" (Ten byl zase u Maca používat pro oddělování složek).Finder tyto dva znaky přepínal. Pokud uživatel napsal jméno Input/Output, jméno bylo překonvertováno do POSIXOVě správného jména Input:Output. Alespoň však podporoval plný Unicode v názvech souborů.

Mac OS X Finder byl implementován v C++, zatímco všechny další OS X aplikace využívaly Objective-C.

Finder 10.3

Mac OS X 10.3 opět aktulizoval Finder a znovu zavedl některé staré funkce z classického Finderu. Mimo jiné také zavedl drobné změny v uživatelském rozhraní (například vzhled broušeného kovu). Přibyla boční lista (Sidebar jak ji Apple označoval) do kterého je možné vkládat vlastní soubory a složky. Co je však důležité, úpravy které se provedou v této boční liště se pak zobrazují také u dialogů otevřít/uložit.

Finder 10.4

Mac OS X 10.4 zavádí do Finderu další změny, včetně funkce slideshow (prezentace, podobně jako u Windows Exploreru). To dovoluje prohlížet si obrázky v plném rozlišení přímo ve Finderu. Přichází také první verze Spotlight a "smart folders" tedy složky zobrazující obsah podle natavených vyhledávacích parametrů. A stejně jako u Sidebaru jsou tyto nastavení systémová, takže jsou přístupná i z dialogových oken otevřít/uložit.

Finder 10.5

Aktualizovaný systém ve verzi 10.5 pak nahrazuje slideshow Quick Look a nabízí lepší integraci se Spotlight technologií. Nechybí ani drobné úpravy uživatelského rozhraní. Některé funkce však byly odebrány, například nastavení dalších vyhledávacích míst pomocí položky "Others ..." Finder ve verzi 10.5.6 pak začíná podporovat gesta.

Finder 10.6

Teprve až v této verzi se Finder dočkal přepsání do Cocoa, nicméně zůstal mu původní vzhled s několika drobnými novými funkcemi. Finder například nabízí možnost přesunout se do jiných složek klepnutím na titulek okna pravým tlačítkem myši.

Kritiky Finderu

Steve Jobs po příchodu do Apple vždy propagoval NeSTEP jako pokročilejší operační systém s BSD vrstvou, postscriptem v obrazovce (Označuje se jako DPS) atd. Měl pravdu, mnoho uživatelů mu však dosud v GUI velmi zalívá dvě věci:

Millerovy tabulky
Prostorový souborový manažer

Nebyl by ani tak problém v tom, pokud by Apple implementoval pouze jednu z těchto věcí, ale podařilo se mu implementovat obě najednou, z čehož vznikl kočkopes. Ale nejdříve si ujasněme tyto termíny.

Milerovy tabulky vznikla jako vizualizační pomůcka pro prohlížení stromové struktury. Sloupce dovolují mít otevřeno více úrovní v hiearchii. Ačkoliv je toto velmi podobné prvnímu Smalltalk prohlížeči, zcela nezvisle je navrhl Mark S. Miller v roce 1980 na univerzitě v Yale. Později se tento způsob zobrazování používatel v dalších projektech a dostal se také do souborového manažera systému NeXT.

Oproti tomu prostorový souborový manažer je oficiálně definován jako souborový manažer, který má tyto základní prvky:

každá složka je reprezentovaná jedním oknem
každé okna je jednoznačně a nezrušitelně svázáno s příslušnou složkou
stabilita: soubory, složky a okna se přesouvají tam , kam je uživatel přesune a zůstávají tam, kde je uživatel vloží (zachovávají svůj stav)
každá položka může být zobrazena v okně pouze jednou

Pokud si tedy prohlédneme tyto vlastnosti běžných souborových manažerů a toho, který implementoval Apple, poznáme, z čeho pramení frustrace uživatelů. Největším problém je zde velké množství oken, ve kterých se uživatel ztrácí. (To ostatně potvrzují některé studie použitelnosti). Zásadní je zde však nejen fakt, že v Mac OS X můžete mít více oken, které zobrazují stejný obsah adresáře, ale navíc může být tento obsah zobrazen rozdílným způsobem.

Jako seznam, prakticky tak jak jsme zvyklí z klasického Mac OS
Jako soubory s ikonami, což je prakticky totéž co známe z klasického Mac OS
Jako Milerovy sloupce, tak jak to vypadalo v NeXTStepu
V Coverflow

Pokud si tedy nedáváte pozor, můžete mít otevřeny čtyři okna se stejným obsahem, které však vypadají naprosto odlišně. Je tedy pochopitelné, že se to uživatelům nelíbí.

Náhrady Finderu

Vzhledem k výše zmíněným problémům s uživatelským rozhraním, ale také rychlostí Finderu ve vyšších systémech, objevila se celá řada jeho náhrad. Hezký článek na toto téma vyšel na MujMacu s názvem Souborové manažery pro Mac OS X. I když je trochu staršího data. Podívejme se tedy alespoň na několik vybraných souborových manažerů (Žádná však není zcela zdarma):

Path Finder - Path Finder získal několik ocenění jako souborový manažer pro Mac OS X. Využívá některých prvků rozhraní Finderu, takže přecho na něj není obtížný. Poslední verze jsou kompatibliní i s Leopardem (5.2.2), ale také se Snow Leopardem (5.6.4). Pro některé uživatele může být zajímavé, že Path Finder neskrývá příkazový řádek a umožňuje jej využívat přímo v rozhraní. Aktuální seznam změn v Path Finderu naleznete zde.

Disk Order - Zatímco co Path Finder opravdu doplňuje Finder, Disk Order volí jiný přístup a implementuje rozhraní, které známe z Norton Commandera a podobných aplikací. Nechybí ani podpora FTP a rozšiřujících modulů. V době psaní tohoto příspěvku byl Disk Order ve verzi 3.1. Osobně z něj mám smíšené pocity. Mimo jiné také proto, že sice uvádí, že může běhat s Intelem i PowerPC, ale neuvádí pod jakou verzí operačního systému.

Macintosh Explorer - Macintosh Explorer nabízí náhradu Finderu, která stejně jako u Disk Order umožňuje dvoupanelové prohlížení. Chlubí se také tím, že je to první prohlížeč, který používá záložky, jak je známe ze Safari či Firefoxu. Poslední aktualizace byla vydaná v roce 2007, takže asi těžko můžeme počítat s tím, že bychom tuto aplikaci mohli efektivně využívat pod Snow Leopardem.

Klávesové zkratky

Jablíčko - A - Označí všechny položky v aktuálním okně Finderu (nebo na ploše, pokud není otevřeno žádné okno)

Jablčíko - Alt - A - Odznačí všechny položky

Jablíčko - Shift - A - Otevře složku Aplikace

Jablíčko - C - kopíruje označenou položku / text

Jablíčko - Shift - C - Otevře složku počítače

Jablíčko - D - Duplikuje označenou položku

Jablíčko - Shift - D - Otevře složku plochy

Jablíčko - E - vysune médium

Jablíčko - F - vyhledá pomocí Spotlight atributů

Jablíčko - Shift F - Vyhledá jméno souboru pomocí Spotlight

Jablíčko - Alt - F - Navgiuje na vyhledávací pole v již otevřeném oknu Spotlight

Jablíčko - Shift - G - Jde od Finderu

Jablíčko - Shift - H - Otevře domovskou složku aktuálního uživatele

Jablíčko - I - zobrazí informace

Jablíčko - Alt - I - zobrazí inspektora

Jablíčko - Cíontrol - I - Zobrazí souhrné informace

Jablíčko - Shift - I -Otevře iDisk

Jablíčko - J - Zobrazí nastavení zobrazení

Jablíčko - K - Připojí se k serveru

Jablíčko - Shift - K - Otevře okno sítě

Jablíčko - L - Vytvoří zástupce označené položky

Jablíčko - M - Minimalizuje okno

Jablíčko - Alt - M - Minimalizuje všechna okna

Jablíčko - N - Otevře nové ookno Finderu

Jablíčko - Shift - N - Založí novou složku

Jablíčko - Alt - N - Založí novou chytrou složku (ze Spotlightu)

Jablíčko - O - otevře označnou položku

Jablíčko - Shift - Q - Odhlásí uživatele

Jablíčko - Shift - Alt - Q - Okamžitě odhlásí uživatele

Jablíčko - R - Ukáže originál (zástupce)

Jablíčko - T - Přidá boční lištu (Sidebar)

Jablíčko - Shift - T - Přidá pložku k oblíbeným

Jablíčko - Shift - U - Otevře složku nástroje (Utilitites)

Jablíčko - V - Vloží

Jablíčko - W - Zavře okno

Jablíčko - Alt - W - Zavře všechna okna

Jablíčko - X - Vyjme

Jablíčko - Alt - Y - Slideshow (Quick Look)

Jablíčko - Z - Odvolat

Jablíčko - 1 - Zobrazit jako ikony

Jablíčko - 2 - Zobrazit jako seznam

Jablíčko - 3 -Zobrazit jako sloupce

Jablíčko - 4 - Zobrazit jako Cover Flow (Mac OS X 10.5 a výše)

Jablíčko - . - Zobrazí předvolby

Jablíčko - ` - Přepíná mezi okny Finderu. (Na americké klávesnici je to znak nad tabelátorem)

Jablíčko - Shift - ? - Zobrazí nápovědu

Jablíčko - Shift - Alt - ESC (přidržet) - Vynutí ukončení aplikace na popředí (pouze u Mac OS X 10.5 a výše)

Jablíčko - [ - Zpět v navigaci

Jablíčko - ] - Dopředu v navigaci

Jablíčko - šipka nahoru - Otevřít nadřízenou složku

Jablíčko - Kontrol - šipka nahoru - Otevřít nadřízenou složku v novém okně

Jablíčko - šipka dolů - Otevřít označenou položku

Jablíčko - Tabelátor - přepínání mezi aplikacemi

Jablíčko - Shift - Tabelátor - přepínání mezi aplikacemi v opačném směru

Jablíčko - Smazat - Přesunout označenou položku do koše

Jablíčko - Shfit - Smazat - Vysypat koš

Jablíčko - Shift - Alt - Smazat - vysypat koš bez potvrzovacího dialogového okna

Mezerník (nebo Jablíčko - Y) - Quick Look (Mac OS 10.5 a pozdější)

Jablíčko při přetažení položky - Přesune polžoku na jiný disk či místo (ikona kurzoru se změní)

Alt při přetažení položky - Kopíruje přetažeou položku (ikona kurzoru se změní)

Jablíčko - Alt při přetažení položky - Vytvoří zástupce přetahované položky (ikona kurzoru se změní)

Prameny:

Odkazy z novinek:

Odkazy z událostí: