Lisa/Lisa 2/Mac XL
- Procesor
- Typ: MC68000
- Frekvence: 5 MHz
- FPU: není
- Rychlost sběrnice: 5 MHz
- Datová cesta: 16 bitů
- Vestavěná ROM: 16 kB
- Rozšiřující sloty: 3 proprietární
- Uhlopříčka obrazovky: 12"
- Rozlišení: 1-bit 720 x 360
- Sériový: 2 x RS-232
- Audio výstup: Continously Variable Slope Demodulator (CVSD)
- Reproduktor: mono
- Velikost pevného disku: 5 MB externí (10 MB v některých konfiguracích Lisa 2/Mac XL)
- Disketová mechanika: 2 x 871 kB 5,25 (jedna 400 kB 3,5 v Lisa 2)
- Kódové označení: 21,8 kg; Lisa
- Gestalt ID: 2
- Uveden na trh: leden 1983
- Stažen z trhu: srpen 1986
- Minimální verze OS: Lisa OS
- Maximální verze OS: LisaOS/MacWorks
- Výška: 38,6 cm
- Šířka: 47,5 cm
- Hloubka: 35 cm
- Příkon: 150 W
Pojmenována po dceři jednoho z designérů měla být Lisa další Velkou věcí. (Teprve z životopisu Steva Jobse je zřejmé, že tím designérem, jehož dceři je počítač pojmenován je samotný Steve Jobs) První počítač, který využíval Grafické Uživatelské Rozhraní, zaměřený hlavně na velký obchod. Apple tvrdil, že Lisa může zvýšit produktivitu práce tím, že se s ním bude lépe pracovat. Lisa měl být novou generací počítačů, která měla nahradit populární Apple II a měla být navržena Stevem Wozniakem. Projekt však brzy přešel pod patronaci Kena Rothmullera (bývalého ředitele HP), když Wozniak opustil Apple. První věcí, kterou si Ken uvědomil, bylo že není možné stihnout termín 1981. Rothmuller to oznámil Stevu Jobsovi a ten neudělal očekávané rozhodnutí - odebral mu totiž jeho pozici a nahradil jej dalším manažerem z HP - Johnem Couchem.
Jef Raskin, manažer projektu Macintosh, přišel do týmu Lisa, aby jim pomohl. Práce na Lise šla však velmi pomalu. V roce 1979 tým ještě neměl ani vybrán procesor na kterém měla Lisa pracovat a inženýři nebyli motivování, aby se příliš oddálili od produktu podobného Apple II.
Byl to právě Jef Raskin, který se byl podívat do Xeroxu a začal přemýšlet o implementaci technologií, které tam viděl. Bohužel pro něj, však nebyl velkým oblíbencem Steva Jobse. Šel tedy na něj obloukem přes Billa Atkinsona, který myšlenku Stevovi přednesl a ten ji přijal.
Přesvědčen, že technologie Xeroxu může pomoci Apple, s ním uzavřel smlouvu, která dovolila Xeroxu investovat 1 milión dolarů do Apple, výměnou za dvě prohlídky s průvodcem technologiemi PARCu. Xerox nadšeně souhlasil a Steve s týmem inženýru z projektu Lisa prohlídky využili. A jak všichni ví, tím co viděli byli nadšeni.
Nadšení však nebylo jen na straně Apple. Vývojáři v Xeroxu, dlouho demotivovaní s neschopnosti Xeroxu využít něco z technologií, které vyvinuli, byli dojati ochotou Apple tyto technologie využít. Projekt Lisa se dramaticky změnil a již se ani nezamýšleli nad hardwarovým upgradem řady Apple II. Dalším zaměřením projektu byl software a chtěli implementovat vše, co viděli v PARCu.
Trip Hawkins, marketingový a plánovací manažer projektu Lisa, přepsal specifikaci produktu, aby obsahoval také GUI, myš, objektově orientovaný uživatelský interface, síť, přesně podle přání Steva Jobse. S revitalizovaným projektem Lisa, vývojáři z PARCu masivně přicházeli pracovat do Apple. První z nich byl Tesler, který byl následován dalšími 15ti zaměstnanci Xeroxu ještě před vydáním Lisy.
Velmi známá je historka o implementaci překrývajících oken. Bill Atkinson měl totiž noční můry z toho, jak implementovat překrývající se okna bez degradace výkonu počítače, tak jak to viděl v Xeroxu. Jeho stav trval několik měsíců, dokud se mu to nepodařilo implementovat. Teprve později se dozvěděl, že vývojáři v PARCu nic takového neimplementovali a ani to implementovat neplánovali.
V roce 1983 byla Lisa připravena na prodej a proběhla masívní reklamní kampaň v novinách a obchodních časopisech, která představovala revoluci Lisa. Cena 9 995 dolarů byla však pro firmy příliš vysoká. Když byl v roce 1984 uveden první Mac za mnohem menší peníze, snížil kredit Lisy ještě více. Apple si to uvědomil a při uvedení Lisy 2 udal stejnou cenu jako Mac. Lisa 2 stála polovinu toho co originál a dvě 5,25" mechaniky byly nahrazeny jednou 400 kB 3,5".
V lednu 1985 byla Lisa 2 přejmenovaná na Macintosh XL, vybavený emulátorem schopným spouštět Mac OS. Výroba Macintoshe XL byla ukončena o rok později.
Ačkoliv se obecně tvrdí, že projekt Lisa byl komerčním selháním podobně jako Apple III, software Lisy v kombinaci s jehličkovou tiskárnou Apple mohl produkovat dokumenty, které značně převyšovaly cenově srovnatelná řešení dostupná v té době. Toto řešení tak přineslo Lisu do velkých kanceláří, kvůli ceně však množství lidí, kteří ji používalo bylo mnohem vyšší než množství prodaných počítačů.
Velmi často přehlíženou funkcí Lisy byl její přístup k práci s počítačem pomocí dokumentů - oproti dosud používaném přístupu pomocí aplikací. Na Macovi, Windows nebo Linuxu, uživatel typicky hledá program. V systému Lisa, uživatelé používají šablonu pro začátek práce s aplikací. Apple implementoval šablony do Systému 7 v roce 1991 a pokusil se vylepšit tento přístup pomocí technologie OpenDoc. Šablony jsou stále používány jako šablony dokumentů v mnoha aplikacích, ale OpenDoc a jeho komplexní vkládání objektů měl jen omezený úspěch a projekt byl v roce 1997 ukončen. Microsoft později implementoval šablony v omezené míře přes Windows Start menu pro Microsoft Office.
Zprávy o produktu:
